20.5. Koněpruské jeskyně

Řeknete si, že výlet nic moc? Dojet k jeskyním, prohlédnout si je a jet domů? To bychom ale nebyly my, kdyby to bylo tak snadné.

Dojely jsme vlakem do zastávky Karlštejn, vyšláply si nahoru k hradu a odtud vyrazily směr Koněpruské jeskyně. No a odtud pak do Berouna na vlak. Nakonec celkem přes 33 km:-)

Největší zážitek nejspíš bylo podivné setkání s prasetem uprostřed lesa nad Berounem. Ano, divoká prasata v lesích běžně žijí a občas je někde někdo potká. Ale co když to prase není černé a nemá dlouhé štětiny? To naše prase bylo totiž růžové s černými skvrnami. A musím ještě dodat, že prasat v přírodě se bojím, docela dost, což se i tady projevilo.

Lekla jsem se, utíkala zpátky po cestě, kde se za mnou ploužila Dominika. A prase samozřejmě za mnou. Tak jsme před ním utíkaly obě:-) Skočily jsme mimo cestu do lesíka a doufaly, že když se schováváme za vyvýšeninou, tak si nás prase nevšimne. To se zastavilo a větřilo. My snad ani nedýchaly. Dokud mi v kopci nezačala na jehličí podjíždět noha. Prase ten zvuk zaujal, ale nakonec se rozhodlo pokračovat po cestě dál směrem do lesa.

Vyvázly jsme z toho docela v pohodě. Vlastně jediným následkem byl Dominiky pochroumaný kotník.

Když jsem pak tuhle příhody vyprávěla doma, tak ne, aby se zajímali, jestli jsem v pořádku, ale zeptali se, jestli za tím prasetem neběžel řezník, když bylo podle vzhledu domácí:-))